Než jsem objevil hnutí FIRE, žil jsem finančně vcelku jednoduše – kupoval jsem si, co jsem chtěl, nic neušetřil ani neinvestoval a moc to neřešil. Zlaté nezodpovědné časy. Nikdy jsem totiž nechápal, na co bych měl šetřit? Neměl jsem žádné větší finanční sny, které bych si neplnil kvůli tomu, že bych na ně neměl. A když budu investovat, peněz budu mít ještě víc. A co pak s nima?
Jak mě ale pohltilo FIRE, začal jsem to hodně hrotit. Zapisovat si veškeré výdaje. Dělat grafíky. Spravovat několikalistový Excel. Počítat si hodnotu majetku. Měsíční cashflow. Počet let do finanční nezávislosti. Svoji spořící míru. Průměrné výdaje za 6 měsíců. Kolik musím mít našetřeno na Coast fire. A spoustu dalších věcí.
Na tom není samo od sebe nic špatného. Problém je v tom, že jsem tato čísla sledoval, aniž bych měl stanovený nějaký vlastní, autentický cíl. Protože cíl jsem měl – co nejvyšší spořící míru, abych se co nejrychleji přibližoval FIRE. Ale tenhle cíl nebyl můj. Jen jsem ho přejal ze všech těch knih, které jsem jedním dechem přečetl. To si ale člověk uvědomí až za čas…
Každopádně, abych se dostal k tématu článku. V čem je tedy problém, když se člověk snaží ušetřit co nejvíc? Nebo investovat co nejvíc? Nebo utratit co nejmíň? Že toho nikdy nejde dosáhnout. Protože vždycky můžete ušetřit nebo investovat víc. A utratit míň. Ale chcete to?
Pak na konci měsíce počítáte svoje oblíbená čísílka a vyjde vám spořící míra 20 %. A teď co s tím? Je to hodně? Je to málo? Možná je to víc než minulý měsíc. Možná je to víc, než říkali v knížce, že je obvyklé. Ale určitě to není dost, protože by mohla být vyšší. Takže nejste spokojení. A to je problém.
Hrozně mě v tomto ohledu pomohla knížka I will teach you to be rich (otřesný název, skvělá kniha) od Ramita Sethiho, obzvlášť část o tzv. Conscious spending plánu. Veškeré výdaje v něm rozděluje na pár základních kategorií – fixní náklady, nepravidelné plánované výdaje, utrácení bez výčitek a šetření/investice. To by nebylo nic objevného, různých kategorií a dělení existuje tisíc (i když zrovna tohle je fakt super). Ta největší hodnota spočívá v tom, že Ramit i předepisuje určitý procentuální rozsah, kde byste se dle jeho měřítek měli pohybovat, abyste byli finančně zdraví. 50-60 % na fixní výdaje, 30 % na útratu, 20 % na šetření a investice.
Nemusíte jeho procenta bezhlavě přijmout, ale jako základní odrazový můstek jsou fajn. A z rozhovorů v jeho podcastu často uslyšíte, co se stane, když se lidé od těchto procentuálních rozsahů hodně odchýlí (nemají žádné úspory, žijí na hraně, dávají všechno jen do hypotéky atd.). Ale co je nejdůležitější, máte jasná kritéria úspěchu. Uspořili jste, co jste si předsevzali uspořit? Investujete takové procento, které jste si určili? Super! V tom případě žijete dle svých měřítek finančně správně. A zbytek můžete utratit za to, co je vašemu srdci blízké. A to je moje nejoblíbenější část :-).